Pozemek se nachází na mírném jižním svahu, na dosah širšímu centru hlavního města. Okolní zástavba je smíšeného charakteru, nicméně konkrétní uliční fronta je typickou poválečnou výstavbou řadových domků, resp. dvojdomků.

Klient měl touhu nemovitost citlivě rekonstruovat, což jsme chápali a cítili jsme to podobně. Při naší práci jsme se tak snažili o probuzení ducha doby, ve které zástavba vznikala. Od začátku nás dům bavil, zejména díky rafinovanému výškovému uspořádání s náznakem raumplanu.

Objemově jsme dům doplnili o platformu terasy, která dům objímá, propojuje a poskytuje místo pro život „na rovině“. Máme radost, že se podařilo zachránit starou hrušeň, která je do terasy integrována a v létě vytváří přirozený stín. Na severní hraně pak z terasy vyrostl drobný objekt, který pozemek odcloňuje od ulice. Domek je navržen tak, aby vznikl průhled mezi hmotami, který plní mj. funkci bezbariérového přístupu na terasu a do domu.

Výstupy z jednotlivých podlaží jsme umisťovali v místě nejmenšího výškového rozdílu. Z terasy v 1. NP jsou to pak pouhé tři stupně a ze suterénu v podstatě totéž. Ve výsledku tato rozvaha dělá provoz mnohem pohodlnějším.

Dispoziční úpravy byly razantní, především v 1. NP, kde došlo ke zvýšení komfortu ve vstupu, ale také k prodloužení obytné místnosti s kuchyní. Nevhodný apendix „zimní zahrady“ jsme z mnoha důvodů přiřkli exteriéru a zbyla po něm lodžie a stavební otvor, který rámuje jedno ze čtvercových oken ve druhém plánu.

Provozně exponované místo každodenního života je prosvětleno novým kruhovým otvorem ve schodišťové stěně. Kruh je zde jedním z motivů původní nálady v domě, kterou jsme se rozhodli následovat.

Spolupráce byla obecně intenzivní a plodná na mnoha úrovních a snad i proto, ze vzájemného dialogu, vzniklo něco, z čeho máme velkou radost.